Tohle je první článek, který chci zaměřit na Brunovo stravování. Protože nejsem žádný expert, tak jsem dlouho jeho sepsání odolávala. Na druhou stranu, pokud i vy chcete začít krmit psa syrovou stravou, tak byste z toho neměli dělat žádnou velkou vědu. Je potřeba vědět, co ANO a co NE, není ale nutné mít zbytečné obavy a to ani u psů menších plemen, kterým může BARFování prospět.
Zhruba první rok byl Bruno krmený granulemi, případně konzervami, paštikami, kapsičkami atd. Kolem jednoho roku mu přestaly granule vyhovovat. Kromě toho, že je nechtěl moc žrát (chutnaly mu třeba jen prvních 14 dnů), tak po nich měl i zažívací potíže a vůbec nepřibíral na váze, ačkoliv bylo vidět, že by mu nějaké to kilo navíc ještě slušelo.
Už předtím jsem ale uvažovala, že bych přešla na BARF (Bones and Raw Food = krmení kostmi a syrovým masem) a krmila psa přirozenou stravou. Poté, co jsme zkusili během několika měsíců asi čtvrté granule, které mu z nějakého důvodu neseděly, jsem tomuto nápadu dala zelenou.
Kde čerpat inspiraci
Ačkoliv tady pár článků o psí stravě asi publikuji, tak chci ještě jednou podotknout, že nejsem odborník na výživu psů, a pokud má váš pejsek zažívací potíže nebo nějaký jiný zdravotní problém, který vyžaduje třeba i speciální dietu, určitě vše předem konzultujte s veterinářem. Stejně tak pokud bez problémů krmíte granulemi, ale uvažujete nad BARFem, tak si předem dobře zhodnoťte přínosy a zápory takového stravování. BARF je rozhodně náročnější na přípravu, stejně tak to může být problém, pokud se psem hodně cestujete.
Já jsem začala tím, že jsem si pořídila dvě knížky, na které sem pravděpodobně v budoucnu ještě napíšu recenze. První z nich je od Kateřina Novosádové – jde o knížku BARF – krmení psa přirozenou stravou a druhá se jmenuje BARF – syrová strava pro psy.
Pak jsem se přidala do facebookové skupiny BARFování, kde si můžete přečíst spoustu zodpovězených dotazů, případně se na cokoliv zeptat.
Z internetových zdrojů stojí za zmínku ještě kalkulačka pro výpočet krmné dávky, kterou najdete zde. Výpočet krmné dávky je velmi důležitý především na začátku, kdy nemáte představu, kolik žrádla na den pes potřebuje. Bruno začínal na dávce 3 % (ze své hmotnosti). Je to ale velmi individuální a třeba štěně může mít dávku i procentuálně dvojnásobnou.
A vy byste jedli granulované krmivo?
Já jsem chtěla začít BARFovat především proto, že sama bych granulované krmivo nechtěla jíst. Nemluvím teď přímo o granulích pro psy, ale kdybyste si představili, že existuje něco obdobného pro lidi, chtěli byste to? Jíst tak celý život?
Já velmi pravděpodobně ne, a tak mi přišlo nepřirozené krmit granulemi i svého psa. Obzvlášť když spočítáte krmnou dávku psa na BARFu, zjistíte objem masa a kostí, který měsíčně zkrmíte, tak se dostanete zhruba na cenu kvalitnějších granulí. Sice záleží, kde kupujete maso, ale i tak se nebude jednat o částku, která by za měsíc výrazně převýšila cenu granulí.
Hlavní výhody krmení metodou BARF
- Přesně víte, čím svého psa krmíte – nedáváte mu do misky nic navíc, co nepotřebuje.
- Protože žrát maso a kosti je pro psa přirozené a funguje mu pak lépe zažívání (např. se sníží plynatost).
- Okusování syrových kostí omezuje tvorbu zubního kamene.
- Psovi můžete libovolně změnit krmnou dávku – tedy snadno ji snížíte i zvýšíte. Pokud má některý den větší příjem energie, můžete mu snadno přidat, stejně tak pokud máte hubeného psa a chcete, aby se trochu obalil, budete ho více krmit. Platí to samozřejmě i naopak.
- Pokud má pes nějakou potravinou alergii, dobře si s ní poradíte, protože dané maso hned na začátku vyřadíte. Pes tedy bude žrát pouze to, co mu nepůsobí zdravotní obtíže.
- Pes má menší objem exkrementů, než když žere granule. To je důkaz toho, že maso lépe tráví.
- Údajně se při krmení BARFem také snižuje riziko torze žaludku (nemohu posoudit).
Jak začít s BARFem
Existuje několik způsobů, jak můžete s BARFem začít. Buď půjdete postupně a budete psovi přimíchávat maso do granulí nebo mu jídelníček ze dne na den změníte. Tak jsme postupovali my, i protože jsme věděli, že chceme krmit už výhradně masem.
Protože Bruno nebyl na syrové maso zvyklý, tak ho nechtěl vůbec žrát. Zpočátku dostával jen svalovinu, takže jsem mu maso první dny lehce povařila, později jen přelila horkou vodou a na konci týdne už s chutí žral syrové. Naštěstí velmi rychle pochopil, že to je dobré.
Maso sice bylo syrové, ale vždy přemražené. Někdo doma mrazí, někdo nikoliv. Já bych osobně měla strach třeba z botulotoxinu, se kterým si ale poradí i běžný mrazák v domácnosti a který se může v syrovém masu pro lidskou potřebu vyskytovat. Takže doporučuji maso alespoň na dva dny šoupnout do mrazáku.
Při přecházení na BARF určitě nespěchejte. Pokud je pes delší dobu krmený granulemi, jeho žaludek zleniví a pak může mít problém trávit kosti. Ano, součástí BARFování jsou i kosti a není jich málo. Ačkoliv mě to zpočátku odrazovalo a děsilo, našla jsem způsob, jak je Brunovi podávat. Pokud má někdo třeba čtyřiceti kilového dobrmana, pravděpodobně nemá problém mu na den naporcovat celé kuře. Náš Bruno je ale čtvrtinové váhy a velké množství kostí by mu mohlo způsobit zácpu, takže je potřeba dobře rozmýšlet, jaké kosti svému psovi dám.
Kosti? Ano, ale vždy syrové
Kosti se musí vždy podávat syrové!!! Nikdy svému psovi nedávejte kosti vařené, pečené ani jinak tepelně upravené. A to nemluvím jenom o kuřecích kostech, ale i o kostech vepřových, hovězích apod. Zkrátka nikdy vařené. Ty jsou ostré jako střepy, pes je nedokáže strávit a hrozí, že mu propíchnou střevo, případně ho alespoň ucpou. Syrové kosti jsou však měkké (obzvlášť ty kuřecí z kuřat z velkochovu, které překrojíte i nožem). Navíc musí být obalené masem, aby se po nažrání nastartovalo trávení.
Eliminační dieta pomůže odhalit potravinovou alergii
Pokud přecházíte z granulí na BARF, tak kosti zařadíte v průměru až za 4 týdny. U štěňat to může být dříve (jejich žaludek zatím není zvyklý na granule a také potřebují dostatek vápníku), a naopak starý pes se na nový jídelníček může adaptovat déle.
První týden je ideální krmit libové drůbeží maso, tedy čistou svalovinu. Každý druh masa krmíte zhruba 2 až 3 dny. V prvním týdnu je vhodné maso kombinovat s rýží (ve spočítaném poměru). Druhý týden jsme krmili další druhy masa, jako jehněčí, králičí, telecí apod. Přidali jsme také zeleninu a ovoce. Třetí týden pak tučnější maso, třeba hovězí, vepřové a vnitřnosti. Čtvrtý týden můžete vše kombinovat a zařadit i kosti.
Pár rad na závěr aneb jak teď vypadá Brunův jídelníček
V Brunově jídelníčku se nejčastěji objevuje kuřecí, krůtí, hovězí, kachní, husí a králičí maso. Některé dny dostává kusovky, jiné mleniny (tedy maso namleté i s kostmi). Z kostí to jsou nejčastěji kuřecí krky a kuřecí hřbety či skelety, a protože hltá, sekám mu je na menší kusy, aby je mohl pohodlně rozkousat. Zpočátku jsem dávala i kuřecí křídla, kdy jsem křídlo držela v ruce a nechala ho, ať si ho okouše. Z masa pak většinou krůtí a kuřecí ze stehen (s kůží i bez), hovězí kližku apod. Opět krájím na menší kusy. Ostatní druhy masa má většinou jen mleté.
Co se týká příloh, tak jednou za týden dostává porci nepraných hovězích dršek, které miluje. Jinak téměř každý den má spařenou jemně nastrouhanou/nakrájenou zeleninu (různé druhy salátů, nastrouhanou mrkev, papriku, květák atd., případně mám pro něj koupené mixy sušené zeleniny, kterou jen stačí zalít vodou a nechat nabobtnat).
Dříve dostával i přílohy – rýži, jáhly, pohanku, to už ale nyní nedáváme. Ovoce také nedáváme, protože občas vyloudí kousek jablka, jahodu, borůvky atd. během dne. Jo a taky miluje rajčata ze zahrádky :).
Jednou až dvakrát týdně dostane vajíčko – žloutek syrový, bílek povařený (syrový prý blokuje vstřebávání biotinu), skořápku nedávám. Mléčné výrobky sporadicky – občas kousek sýru jako pamlsek, někdy lžíci jogurtu, ale ne pravidelně. Jinak žádné doplňky stravy teď neužívá. Jeden čas jsem dávala lososový, později lněný, olej a také pangamin. Žádné změny jsem ale na Brunovi nepozorovala.
